Vltavská vodní cesta

Základem koncepce je jednotný architektonický a designový jazyk celé vodní cesty. Ten se promítá do zábradlí, stožárových svítidel, oplocení, komunikačních zařízení, vybavení marin i dalších prvků dopravní infrastruktury.

Společný výraz mají také velíny jednotlivých plavebních komor. Technické stavby tak nevznikají jako izolované objekty, ale jako součást jednoho čitelného systému, který se opakuje podél celé trasy a dává vodní cestě vlastní identitu.

Velíny plavebních komor v Českém Vrbném, Hluboké nad Vltavou a Hněvkovicích spojuje jednotná architektonická podoba. Strohé kovem opláštěné kvádry doplňuje jemná vrstva barevných membrán, která jejich technický charakter opticky změkčuje. Svým tvarem připomíná napnuté plachty nebo zčeřenou vodní hladinu a vytváří kontrast k přesné geometrii objektů.

Návrh staví na citlivém vztahu ke krajině a na přesvědčení, že i čistě technická infrastruktura může být kontextuální a kultivovanou součástí prostředí.

Sportovní přístav využívá přirozený meandr Vltavy a jeho původní tvar v maximální míře zachovává. Úpravy se soustředily především na odtěžení nánosů, dílčí korekce břehů a vložení nové přístavní infrastruktury. Přístav tvoří dva propojené vodní bazény pro malá i návrhová plavidla, doplněné převážně dřevěnými moly na ocelových pilotách, lávkami a lodní rampou.

Výrazným prvkem areálu je vjezdový objekt se zdvižným mostem. Součástí řešení je také stání pro osobní lodní dopravu na levém břehu řeky nad vjezdem do přístavu. Vzrostlá zeleň podél břehů i na ostrově pomáhá zachovat přírodní charakter místa a začlenit nové technické prvky do stávající krajiny.

Na rozdíl od Hluboké nad Vltavou vzniklo přístaviště v Českém Vrbném jako zcela nový vodní prostor vyhloubený podél Vltavy. Jeho obvod lemují pevná mola dlážděná kamenem a součástí provozního řešení je také spouštěcí rampa s prostorem pro jeřáb a čerpací stanice.

Přístaviště propojuje s hlavní vodní cestou zdvižný most, první svého druhu v České republice. Technické řešení je zde zároveň součástí architektonického výrazu a podílí se na identitě celého areálu.

Součástí přístaviště je kapitanát s informačním a servisním centrem. Jednoduchou a kompaktní hmotu objektu doplňují subtilní lávky a stínicí konstrukce. Kvádr obložený ze tří stran kamenem se směrem do přístavu otevírá výrazně členěným průčelím, zatímco ze strany Vltavy je částečně zapuštěn do terénního valu, který zároveň tvoří břeh řeky.

Kapitanát tak propojuje technické a provozní zázemí s architektonickým výrazem celé vodní cesty. Přístaviště v Českém Vrbném i sportovní přístav v Hluboké nad Vltavou jsou zároveň napojeny na místní komunikace a cyklotrasu vedenou podél řeky, čímž se stávají přirozenou součástí širší rekreační a dopravní sítě.

Architektonická studie přístavní infrastruktury v Kamýku nad Vltavou navazuje na předchozí ověřovací studii a reaguje především na náročné podmínky aktivní povodňové zóny. Provozní budova je proto umístěna co nejdále od řeky a její hlavní prostory jsou vyzdviženy nad úroveň stoleté vody Q100. Hmota druhého nadzemního podlaží je výrazně vykonzolována nad subtilnějším přízemím, čímž vzniká charakteristická silueta odpovídající technickému charakteru přístavu.

Výrazným prvkem je přístupové schodiště inspirované přístavními můstky, které je s budovou propojeno lávkou podobně jako nástup na loď. Provoz je vertikálně i dispozičně rozdělen mezi kancelář správce, hygienické zázemí pro návštěvníky a pracoviště Policie ČR. Bezbariérový přístup zajišťuje výtah navržený s ohledem na možné povodňové zatížení. Architektura tak přímo vychází z provozních, technických a vodohospodářských podmínek místa a převádí je do jasně čitelné formy.