Mateřská škola v Dobříni
Mateřská škola pro 30 dětí vznikla na mimořádném pozemku přímo v historickém centru obce Dobříň, v proluce na návsi s výhledem k řece a dostatkem prostoru pro zahradu s ovocnými stromy. Návrh vychází z charakteru místní krajiny a tradiční venkovské zástavby, kterou interpretuje současným architektonickým jazykem.
Základní tvar stavby odkazuje na archetyp vesnického domu se sedlovou střechou, zatímco barevnost, materiály a figurální výzdoba navazují na zemitost a dekorativnost místní lidové architektury. Výraznou součástí projektu je zároveň poloha v záplavovém území, která ovlivnila konstrukční řešení, volbu odolných materiálů i podobu interiéru. Stavba tak spojuje citlivé zasazení do historického a krajinného kontextu s technickým řešením připraveným na specifické podmínky lokality a vytváří současné, ale přirozeně působící prostředí pro děti i každodenní život obce.
| Investor |
Dobříň |
|---|---|
| Autorský tým |
Martin Krupauer |
Architektura v kontextu vesnice
Základní vizí stavby bylo její zasazení do okolí v symbióze s krajinou i vesnicí. Tvarová koncepce vychází z historického kontextu zdejší lidové architektury. Barevné a materiálové řešení navazuje na ducha místa a propůjčuje stavbě charakteristickou zemitost.
Abstraktně stavba vychází z klasického vesnického domu se sedlovou střechou. Rustikální prvky se uplatňují také na fasádě, kterou doplňují figurální motivy sochařské výzdoby odkazující na zdobnost tradiční architektury spojené s tímto územím. Autorem výzdoby je sochař a výtvarník Jiří Vorel, který má k lokalitě osobní vztah.
Svět dětí
Mateřská škola v Dobříni je návratem do světa pohádek a světa dětí. Respektuje jejich vize a přání a má připomínat chaloupku, která přes svůj rozpadající se vzhled nabízí harmonii, teplo a prostor pro svobodnou hru.
Prostorový koncept vnitřního uspořádání v maximální míře pracuje s otevřeností a vymezuje se vůči sterilitě mateřských škol běžné v českém prostředí. Dítě může počmárat stěnu a není za to potrestáno. Stává se pánem prostoru, který může svobodně přetvářet. Nejsou dána pevná pravidla, jak s ním nakládat, pouze rámec, jehož atmosféru si vytvářejí sami uživatelé. V tomto pojetí se školka může neustále vyvíjet a proměňovat.
Střecha a prostorové řešení
Jednopodlažní objekt má obdélníkový půdorys. Střecha představuje výrazný architektonický a identifikační prvek. Ze severní strany má klasický sedlový tvar se sklonem 35°, směrem k jihu hřeben pozvolna klesá a plynule se přibližuje k jedné stěně budovy.
Krov je dřevěný a jeho konstrukční uspořádání reaguje na rozpon objektu. Přibližně osm metrů od severního štítu se skokově mění sklon střechy a vzniká otvor pro okno, které bazilikálně přivádí jižní světlo do pobytového prostoru dětí. Tam, kde je to možné, je interiér otevřený až pod krov. Nad zbývajícími plochami je půdní prostor uzavřen. V prostoru krovu je plánována vestavba pro spaní přibližně 25 dětí s houpačkou a klouzačkou, která bude zároveň sloužit jako únikový východ.
