Společenské centrum
Společenské centrum v těsné blízkosti historického centra Sedlčan navrhujeme jako soubor dvou architektonicky odlišných, přesto kompozičně provázaných objektů – expresivní modlitebny a civilnějšího bytového domu.
Expresivní formu modlitebny pojímáme jako skulpturální krystal z pětice lomených rovinných ploch, které symbolicky vzpínají celou stavbu k nebi. Unikátní dvouplášťová fasáda z hliníkového tahokovu v kombinaci s červenou fólií vytváří kinetický efekt: při pohledu zblízka převažuje teplý červený odstín, s odstupem a v závislosti na opřeném slunečním světle se však mění ve stříbřitý šperk. Čistý, bíle laděný interiér sálá hřejivým dřevem a promyšlenou prací se světlem, jež skrze velkoformátové otvory a horní světlík otevírá duchovní prostor směrem do exteriéru a přilehlého parku.
Bytový dům celek ukotvuje a doplňuje o městský charakter. Mezi oběma stavbami vytváříme chráněný parkový vnitroblok. Vzniká tak ucelený urbanistický soubor, který přirozeně propojuje duchovní, komunitní i obytný život nového centra města.
| Investor |
PASSERINVEST GROUP, a.s. |
|---|---|
| Autorský tým |
Martin Krupauer |
Dialog dvou hmot
Urbanistický koncept zakládáme na napětí a vzájemné kompozici dvou odlišných typologií. Tradičněji pojatý bytový dům je svým výrazem a kompozicí podřízen objektu modlitebny a vytváří pro ni kvalitní prostorový rámec. Je řešen jako jednoduchá, až strohá forma, která na výrazný tvar modlitebny reaguje sešikmenou rovinou v zadní části.
Tvar modlitebny vychází z průniku krystalické formy s organickým tvarem křivky. Pevná hmota složená z jednotlivých ploch a linií, pevně spojená se zemí, symbolizuje vymezený prostor života. Křivka jako měkký organický prvek představuje spontánnost a dynamiku života a narušuje rovnováhu pevné formy.
Světlo, materiál a proměnlivá fasáda
Architektonickým těžištěm modlitebny je její technologicky i esteticky inovativní fasádní plášť. Konstrukci modlitebny tvoří trojice vzájemně do sebe zapřených betonových desek. Železobetonovou skořepinovou konstrukci zahalujeme do lehké hliníkové mřížky z tahokovu. Pod ní umístěná spodní vrstva s červeným tónem rozehrává optickou hru barvy a světla. Při pohybu kolem budovy fasáda plynule mění svůj výraz od chladně stříbrné po sytě teplou barvu, čímž stavba přirozeně reaguje na denní dobu, počasí i úhel pohledu pozorovatele. Duchovní rozměr objektu je vyjádřen vertikální kompozicí světla a velkorysou prosklenou plochou nad kazatelnou.
Interiér a liturgický prostor
Vnitřní prostor je v podélném směru rozdělen svislými stěnami, zatímco v příčném směru jsou stěny šikmé. Kompozice hlavního sálu graduje nad nejdůležitějším liturgickým prvkem, křtitelnicí, která tvoří srdce celé modlitebny. Sochařka Jaroslava Kadlecová pojala její tvar jako přepis liturgického úkonu křtu.
Boční kaple v levé části sálu vytvářejí převýšené prostory pro intimnější liturgii. Velkoryse pojatý ceremoniální vstup v zadní části hlavního sálu naopak vyjadřuje otevřenost prostoru a stírá hranici mezi exteriérem a interiérem.
Atmosféru modlitebny podtrhuje kombinace bílých ploch podlahy, stěn a stropu se světlým dřevem interiéru, která kontrastuje s vnějším vzhledem objektu. Dobrou akustiku hlavního sálu zajišťuje dřevěný obklad s vrstvami pohlcujícími zvukové vlny. Pod akustickým obkladem jsou zároveň umístěny technologie vzduchotechniky a chlazení.
Bytový dům
Kombinovaný bytový dům přebírá z tvarosloví modlitebny princip „odřezávání“ hmot. Ze základního kubického objemu odřezáváme nároží směrem do vnitrobloku, prostory lodžií i parter. Dům tím získává dynamický, přesto kultivovaný výraz, který komunikuje s okolní rostlou zástavbou Sedlčan a poskytuje kvalitní zázemí pro nájemce i přidružené komunitní a obchodní služby v parteru.
