Galerie moderního umění Palanga

Na rozdíl od projektů v husté městské zástavbě nám prostředí Palangy nabídlo mimořádnou tvůrčí svobodu. Prázdná louka obklopená pobřežními lesy se stala prostorem pro experimentování s architektonickou formou.

K návrhu jsme přistoupili jako k sochařskému dílu, které nemá za cíl splynout s okolím, ale stát se výrazným orientačním bodem a novým kulturním symbolem místa.

V návrhu pokračujeme v našem dlouhodobém zkoumání možností práce s hmotou. Vycházíme ze dvou základních geometrických prvků a jedné osové rotace, jejichž vzájemným působením vzniká charakteristická hyperbolická plocha.

Budovu modelujeme podobně jako sochařský objekt – ohýbáme, deformujeme a proměňujeme její tvar. Z každého úhlu tak galerie nabízí jinou siluetu, od přísného geometrického bloku až po organickou vlnu zachycenou v pohybu.

Přestože galerie svou geometrií vytváří výrazný kontrast s okolím, respektujeme přirozené měřítko pobřežního lesa. Stavbu navrhujeme jako horizontální objekt, který nepřesahuje výšku stromového patra. Vertikální rytmus kmenů doplňujeme dynamickou linií zborcené střechy, která svým tvarem reaguje na zvlněný horizont krajiny.

Udržitelnost vnímáme jako přirozenou součást architektury i krajiny. Volíme trvanlivé a recyklovatelné materiály, energeticky úsporné technologie a systém hospodaření s dešťovou vodou. Krajinářský návrh vychází z charakteru litevského pobřeží.

Pracujeme s břízami, travinami a bíle kvetoucími trvalkami, které podporují přirozený charakter místa a minimalizují nároky na údržbu. Propustné povrchy a retenční systém zároveň pomáhají zadržovat vodu v území.

Naším cílem nebylo vytvořit budovu s jedinou jednoznačnou podobou. Galerie se při pohybu kolem ní neustále proměňuje a vybízí návštěvníky k objevování nových perspektiv.

Architekturu chápeme jako prostor pro představivost, překvapení a vlastní interpretaci – podobně jako umění, kterému má galerie sloužit.