Budova Staré Celnice je výsledkem soutěže. Principiálním prvkem architektury je urbanistická koncepce, která zachovává základní atributy tkáně města – dvorana, veduta, strukturování materiálu. Vztah novostavby a původního objektu je dialogem generačního rozdílu. Vzájemné oddělení hmot popisuje jejich historickou vzdálenost. Propojování hmot je předáváním genetických informací původního těla a novotvaru. Jak jsou si budovy historicky vzdálené, tak jsou si blízké. V samotném principu, jak byly a budou užívány člověkem. U staré stavby je to v celku jasné, pohodu prostředí zajišťovaly klasické materiály. U nové stavby se jedná o vysoce sofistikovaná zařízení. Snad tyto nové technologie ve své inženýrské dokonalosti budou stejně dobré, jako byla matka příroda ve svých produktech.

Podstatně „vymyšlenější“ stavba než naše předchozí realizace (Československá obchodní banka v Českých Budějovicích). Protože jsme se opět nechali zlákat noblesou, poezií transparence, vrstvením prostorů, hrou světel a barev, tak jsme si to dostatečně zkomplikovali. Šlo především o jižní fasádu – na první pohled samoúčelnou krásu? Není to tak zcela pravda, protože v tomto případě naplno funguje „účel světí prostředky“. Požadavek zastínění této strany je monumentalizován a použit jako velmi výrazný architektonický prvek. Až manýristická bohatost architektonické formy bezprostředně spojená s diktátem utilitarity stavební fyziky.