Jeden z objektů michelského administrativního BB Centra. Dům půdorysného tvaru písmene H vyrůstá z obdélníkové podnože. Z jižní strany je obrněn před hlukem magistrály a rušné ulice předsazenou skleněnou fasádou s přiznanou nosnou konstrukcí. V domě vyznačujícím se už svou typologií nejvyšší možnou optimalizací prostoru, jsme si hráli s dvěma rysy umožňujícími určitou rozmarnost – fasáda a atrium. Hlavní vstup ústí na dno atria kaskádovitě stoupajícího všemi patry. Atrium je nahoře otevřeno světlu, které světlíkem prostupuje jako vodopád celým domem, probarvená a podsvícená skla kaskády v jednotlivých barvách spektra symbolizují lom světla. Výraz domu je jasný a jednotný, pohrává si více se světlem než s materiály a možná trochu připomene továrny, leč pro bílé límečky. V mnohapodlažní dvoraně je směšováno přirozené a umělé světla a vzniká tak světlo bez čitelného vztahu k denní době. Bílá améba recepčního pultu dominuje v sevření přísných horizontál a vertikál měkkou oblostí a evokuje vzpomínky na různé části lidského těla.