Od přítele žijícího ve Francii přišla nabídka na spolupráci v developerské soutěži – vymyslet nový urbanismus i architekturu vyžilé, zmírající části města Lyonu. Spojovat, plánovat hedvábnou čtvrť” – “Carré de Soie”. V bezčasé a beztvaré koláži průmyslových stop a přírodních torz na březích kanálu žili jen bobři, menšinová etnika v karavanech a sqautteři. Myšlenkou bylo propojit oblast spojitou osou, lidskou a komplikovanější, nemající vyšší ambice než přinést lidské měřítko a spojit revitalizovaný břeh s umělým ostrovem i druhým břehem, ne Velkou osou “Axe Majeure”. Návrh inicioval vznik zahradního bydlení s dobudováním sportovního a společenského potenciálu. Srdcem byl velkorysý multiplex zpracovaný v několika variantách. Ukázal se však, stejně jako celý projekt, příliš velkorysý i pro Francouze.