Vizuálně silný objekt a epicentrum areálu, místo pracovních příležitostí i společenských a obchodních kontaktů. Snaha o symbiózu mezi architektonickým, výtvarným a funkčním řešením. Výrazovými prostředky fasády je barva a zeleň, členitý rytmizovaný reliéf se v rámci „žánru“ snaží vystoupit z řady. Ústředním motivem člověk – mění své okolí, přizpůsobuje si prostředí k „obrazu svému“ a přitom je na jeho kvalitě závislý, tvoří a zanechává po sobě stopu, otisk, obrys. Na střešní rovině – „páté fasádě“ – kubická tělesa zvaná „světelné studně“ a lomenice, přivádí světlo hluboko do interiéru objektu. Figury na fasádě jsou zpracovány dvěma způsoby: první vystupující a druhé „negativní“ tvoří otvory v panelech. Světelné studně ve tmě svítí barvou svého pláště.